Zavřít

Cookies na stránkách Reflex

Používáme cookies pro podporu interaktivních funkcí, jako je přihlašování a hlasování. Také dovolujeme našim důvěryhodným mediálním partnerům analyzovat využívání našich stránek. Mějte povoleny cookies, aby jste mohli využívat všechny možnosti našeho webu. Prohlížením našich stránek s povolenými cookies, souhlasíte s jejich použitím.

Je v České republice budoucnost rostlinná?

Vloženo: 19.10.2020

Jak se Češi staví ke zdravému životnímu stylu? Odráží se zdravý životní styl v prodejích zdravých produktů?  Jak to vypadá v  oblasti prodejů rostlinných alternativ? Do jaké míry Češi milují maso a je v České republice i v jiných zemích budoucnost rostlinná? Těmito a dalšími otázkami se zabýval příspěvek společnosti Nielsen, který na nedávné konferenci Plant-Powered Perspectives 2020 přednesla Andrea Vozníková  a který přinesl exkluzivní pohled na trendy spotřeby rostlinných produktů.

 

 

Spotřeba masa v Česku na osobu v roce 2019 vzrostla o 2,1 kilogramu na 82,4 kg. Pokud se však podíváme na Evropu, je tento region stále výrazně „masový“ stejně jako u nás v České republice. Mezi země s největší spotřebou masa na osobu patří například USA a Austrálie, oproti tomu Indie, Rumunsko nebo Turecko mají spotřebu masa na obyvatele na spodní hranici (Indie do 10 kg na osobu ročně a ostatní země do 50 kg na osobu). 66 % Čechů jí maso nejčastěji několikrát týdně. V současné době pouze 2,1 % Čechů uvádí, že nekonzumuje maso vůbec nebo velmi málo (zdroj: výzkum InsightLab pro konferenci Rostlinně). Češi mají maso prostě rádi. To také koresponduje s výsledky výzkumu pro jeden seznamkový server, kde zjistili, že pokud by se vegetariáni rozhodli dát svému partnerovi ultimátum ve stylu "já nebo maso", až 81 % Čechů by dalo přednost masu na talíři, jestliže by takové ultimátum dostalo.

Vysoká spotřeba masa sebou nese také různé neduhy, jako je např. vysoký krevní tlak nebo nadváha. V současné době je nadváha nebo lépe klíčový výraz „Jak zhubnout“ jedním z deseti nejvyhledávanějších slov na internetu podle statistik společnosti Google. Češi na tom z pohledu BMI indexu nejsou vůbec dobře. Podle posledních statistik 58 % Čechů má BMI vyšší než 25 a na rozdíl od jiných evropských zemí toto procento se každým rokem zvyšuje.

Když se Čechů zeptáme, jak chtějí zhubnout, 85 % uvádí, že by změnili jídelníček a zařadili by více zeleniny, oproti tomu 60 % respondentů by volilo nějakou fyzickou aktivitu. Zeptáme-li se na změnu ve stravování, 68 % dotazovaných by omezilo cukr a 50 % by omezilo tuk. Z Nielsen dat vyplývá, že u tzv. „zdravých kategorií výrobků“ nám ve srovnání s rokem 2012 prodeje těchto kategorií vzrostly o 60 %, nicméně „nezdravé“ kategorie rostly také (+38 %),  ale výrazně méně. Zdravé kategorie rostly zejména v prodejích na supermarketech (54 %). To souvisí s trendem convenience. Letos budou čísla jiná, a to především z důvodu různých omezení, která měla vliv na změnu nákupních zvyklostí Čechů. Hodnotí-li Češi řetězce a jejich nabídku zdravých či BIO potravin, pak žebříček vede Globus, následovaný řetězcem Tesco a Albertem. „Při pohledu na prodeje zdravých kategorií v regionech vidíme, že kromě Prahy vykazují všechny regiony podobné prodeje těchto kategorií, které tvoří cca 15 % z celkových tržeb. V Praze je toto číslo vyšší, a to 19 %, “ uvádí Andrea Vozníková.

Zaměříme-li se na některé konkrétní zdravé kategorie, například rostlinná mléka v porovnání prodejů z loňského roku a roku 2012 vzrostla o 331 %, následována rostlinnými jogurty +900 %.

Mezi tzv. superpotraviny  patří vybrané typy ovoce a zeleniny. Největším skokanem mezi těmito typy ovoce jsou rybíz a dýně, které vzrostly v prodejích  9x, a také avokádo, které v prodejích vzrostlo 8x.

Jak je to s BIO trendem?  26 % Čechů uvádí, že se zajímají o to, jak jsou potraviny pěstovány a zvířata chována, důraz je kladen na ekologii a bio výrobky. Bio potraviny již tvoří 1 % celkového obratu FMCG auditovaného trhu a meziročně tržby vzrostly o 16 %. Tento segment roste zejména v supermarketech a drogeriích.

Češi nejsou lhostejní ani k podmínkám, v jakých jsou chována zvířata, která konzumují. To  dokládá nárůst prodejů vajec od slepic chovaných na podestýlce nebo z volného výběhu, které tvoří 24 % prodejů vajec, meziročně tyto prodeje vzrostly o 38 %. Právě tento trend podle Nielsenu přispěje k budoucímu růstu rostlinných náhražek masných výrobků. V současné době Češi zejména ve věku 18-34 let uvádějí, že sice ještě nekonzumují rostlinné náhražky masa, ale 27 % by to do budoucna vyzkoušelo. Aby tyto produkty byly u spotřebitelů úspěšné, musí mít chuť podobnou nebo lepší než maso -  toto byl nejdůležitější atribut a uvedlo jej 42 % Čechů. Druhým výrazným motivátorem je pozitivní zdravotní přínos (38 %).

V poslední době je nežhavějším trendem tzv. buněčné maso -  maso pěstované laboratorně, bez potřeby porážky zvířat. Jen v období posledních dvou letech vzniklo více než 30 společností rozvíjejících tento koncept. Samozřejmě nás zajímalo, jak se k tomuto trendu staví Češi. Poté, co jsme respondenty seznámili s tím, co buněčné maso je, jsme se ptali, zda by byli ochotni ho vyzkoušet, pokud by se objevilo v obchodech. A přestože Češi jsou v současné době převážně „masožrouti“ a mají maso rádi, 44,3 % z nich je ochotno dát šanci buněčnému masu.

Co nás čeká v budoucnu? Rostlinná mléka a jogurty už na trhu máme, lokální výrobky, jako je například MANA čili úplné nahrazení jídla, také. Určitě se tu objeví i náhražky vajec (společnost JUST) vyrobené z mungo klíčků. Podle společnosti Nielsen nás čeká třeba rostlinný tuňák nebo plody moře, různé druhy rostlinných uzenin vyrobené z hub a cibule nebo rostlinná mražená hotová jídla mezinárodní kuchyně (carbonara, kebab, omelety či plně rostlinné majonézy) a mnoho dalších rostlinných novinek. Byť to možná teď nevypadá, i budoucnost v ČR je rostlinná.

 

 

Spolupracující organizace:

© 2015, Popai.cz
Made by eStudio.czWebdesign & SEO | Build on ReflexCMS